Encyklopedie

AŠTAROT; AŠTEROT-KARNAIM; BEŠTERAH

aš‘-ta-roth, as‘-ta-roth (`aštaroth; King James Version Astaroth; Astaroth, město Oga, krále Bášanu (Deuteronomium 14 atd.).); `ashteroth qarnayim, dějiště porážky Rephaim Chedorlaomerem (Genesis 14,5): (be`eshterah) levitské město v Manasesu východně od Jordánu (Joz 21,27): Jméno pravděpodobně znamená „dům“ nebo „chrám Aštoret“. Je totožné s Aštarotou z 1. Paralipomenon 6,71. Aštaróta je množné číslo slova AŠTORÉTA (které viz). Název označuje místo spojené s uctíváním této bohyně. Ašterot-karnaim je v kanonickém Písmu zmíněn pouze jednou, pokud nepřijmeme Gratzovu restauraci, kdy se Karnaim objevuje jako město dobyté Izraelem: „Nevzali jsme si snad rohy (qarnaim) vlastní silou?“. (Amos 6,13). Je totožný s Karnionem či Karnaimem z 1. a 2. knihy Makabejské, gileádským městem s Atar-gatisovým chrámem. Jméno Aštarot bylo ztotožněno s Astertu v seznamech Tahutmese III. z XVIII. egyptské dynastie; a s Aštarti z listů z Tell el-Amarny. Jeho nárok na starobylost je tedy dobře doložen.
Pokud jde o biblické záznamy, jména v záhlaví tohoto článku by mohla označovat jedno a totéž město, přičemž Aštart je zkrácením z Ašterot-karnaim. V dobách Eusebia a Jeronýma se však z Onomasticonu dozvídáme, že mezi Adarou (Der`ah) a Abilou (Abil) ležely dvě pevnosti tohoto jména vzdálené od sebe 9 mil, zatímco Aštarót, starobylé město Oga, krále Bášanu, leželo 6 mil od Adary. Karnaim Aštarot, který je zřejmě totožný s Ašterot-karnaim, popisují jako velkou vesnici v úhlu Bášanu, kam tradice klade Jóbův domov. Zdá se, že to ukazuje na Tell `Aštara, kopec, který se tyčí asi 80 stop nad rovinou, 2 míle jižně od el-Merkezu, sídla správce Chauranu. Tři čtvrtě míle severně od el-Merkezu, na jižním konci hřebene, na němž je postavena vesnice šejka Ca’ad, stojí Weley Jobova kamene, Weley Sakhret ‚Ayyub. U velkého kamene pod kopulí prý sedával Job, aby přijal své přátele během svého utrpení.
Egyptský nápis, nalezený Schumacherem, dokazuje, že kámen je památkou z doby Ramesse II. Na úpatí kopce se poukazuje na Jobovu lázeň. V el-Merkezu je budova známá jako Deir ‚Ayyub, „Jobův klášter“, nyní součástí kasáren. Je zde také ukázán Jobův hrob. Potok, který teče jižním směrem kolem Tell `Ashtara, se nazývá Moyet en-Neby ‚Ayyub, „potok proroka Joba“, a říká se, že pramení v místě, kde patriarcha při svém uzdravení dupl nohou. Je třeba také poznamenat, že oblast ležící v úhlu tvořeném Nahr er-Raqqadem a řekou Jarmuk se dodnes nazývá ez-Zawiyet esh-sharqiyeh, „východní úhel“ (tj. Jaulan). Tento termín mohl v Jeronýmově době zahrnovat území východně od `Allánu, ačkoli to je nyní součástí Chauranu. V Tell `Ashtara se nacházejí pozůstatky svědčící o vysoké starobylosti. Místo bylo obýváno i ve středověku. Možná bychom zde měli lokalizovat Carnaim Ashtaroth z Onomasticonu. To však nesouhlasí s popisem Carnaimu v 1. a 2. knize Makabejské. Aštarot z Onomastikonu se mohl nacházet v el-Muzeribu, na velké poutní cestě, asi 6 římských mil od Der’ahu – vzdálenost, kterou uvádí Eusebius. Stará pevnost se zde nacházela na ostrově uprostřed jezera, Baheiret el-Bajjeh. Úplný popis tohoto místa je uveden v Schumacherově knize Across the Jordan, 137. Ve starověku se muselo jednat o velmi pevnou pozici; starověké jméno se však nepodařilo dohledat.
Někteří by Ašterot-karnaim, Makabejský karnaim, umístili do Tell ‚Aš`ari, místa vzdáleného 10 římských mil severně od Der`ah a 4 1/2 římské míle S 2 od Tell `Aštara. Toto místo bylo zjevně „těžko obléhatelné a obtížně přístupné pro úzké přístupy ze všech stran“ (2 Makabejským 12,21). Korunuje výběžek, který se vypíná mezi hlubokou soutěskou řeky Jarmuk a velkou propastí, v jejímž čele je vodopád. Přístup k němu byl možný pouze po šíji, která ho spojovala s pevninou, a zde byl střežen trojitou hradbou, jejíž trosky jsou vidět dodnes. Pozůstatky chrámu poblíž mostu přes Jarmuk možná označují místo Jidášova masakru.
Celá otázka je však nejasná. Eusebius se zjevně provinil zmatením, když uvádí dva Aštaroth-karnaimy a jeho Carnaim Aštaroth. Všechna místa, která jsme jmenovali, leží značně severně od linie vedené z Tellu Abela do Der`ah. Pro osvětlení problému identifikace musíme počkat na výsledky vykopávek.
W. Ewing

ASHTEROTH-KARNAIM

ash‘-te-roth kar-na‘-im: Tj. „Ašterot dvou rohů“, o němž je zmínka v Genesis 14,5 jako o místě, kde Khedorlaomer porazil Rephaim. Viz AŠTAROT. Karnaim neboli Karnion v Gileádu s připojeným chrámem Atar-gatis dobyl Juda Makabejský (1 Makabejská 5,43.44; 2 Makabejská 12,26).

Strongova hebrejština

H6255: Ašterot Karnajim

„Ašterot dvourohý“, místo východně od Jordánu

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *